Velikost zahrady, kterou se chystá její majitel oplotit, určuje, jaký živý plot ji olemuje nejlépe. Pro ty největší, kolem kterých je možné vymezit až pětimetrový pruh, je vhodné vysadit volně rostoucí keře. Které není potřeba zastřihávat. Jejich výhony potřebují dostatek prostoru a slunce. Protože jenom tak se brzo rozrostou a vytvoří tolik potřebnou intimitu. Nejen na pozemku, ale i oken rodinného domu. Rovněž barevnost u tohoto plotu hraje významnou roli. Lze ji esteticky spojit s barvou fasády či zahradních přístřeší. Do rozlehlých venkovských zahrad, které přímo navazují na lesy či pole, je ideální volbou vysazení keřů, které vyrůstají do výšky až pětimetrové. A tvoří tak potřebnou hranici mezi soukromým pozemkem a okolní přírodou. Hodí se na ně černý bez, hloh, dřín. A v létě se odmění svým majitelům barevnou zahradní stěnou. Plnou vůní a mnohdy i plodů, ze kterých lze nasušit bylinné čaje.
Na zelenou stěnu menších zahrad jsou vhodnější keře, které se dají ostříhat. Náročnost na místo je okolo jednoho metru a majitel má možnost tuto šířku udržovat. Nejčastěji se vysazují jehličnaté dřeviny cypřišku, tisu či tújí. Dobrou službu dělají i stálezelené listnaté keře. Mahonie a cesmína. Tyto se hodí i na malé plůtky uprostřed zahrady.
Z opadavých listnatých keřů lze od jara do podzimu vytvořit potřebnou oddělenost od okolí. A během zimy propustí více světla. Červený buk, habr a javor. Tři stálice, které majitelům zahrad určitě splní jejich představy. Nejčastěji zahrady zdobí živé ploty ve výšce jednoho až dvou metrů. Lze je vytvořit kvetoucími keři hortenzie, kdoulovce. Rovněž zelená stěna z takzvaného ptačího zobu je oblíbená především pro svoji barevnost. Kdy je možné prostřídávat různé odstíny. Od světle zelených po tmavě fialové. Na kterých během podzimu dozrávají malé plody. Navíc jsou v zimě oblíbenou potravou pro ptactvo. Ostříhané větvičky při jarní údržbě slouží jako dekorace do jarních květinových vazeb. Zimostráz je vhodný i pro lemování záhonů. Nebo oddělení zahradního posezení od zbytku zahrady.