Nejen krásně zachovalé hrady a zámky plné překrásných expozičních předmětů, kazetových stropů a tak podobně přitahují pozornost tuzemských výletníků. Pro mnohé z nich mají větší kouzlo zříceniny. Ty sice neoslní barokním kamny a obrazy naparáděných příslušníků šlechtických rodů, o to však mají atmosféru. Ve středověku bývaly důležitými opěrnými a obranými body Českého království, a tak si zasluhují naše zaujetí i dnes.
Na Šumavě je takových velkých zřícenin hned několik. Pojďme si teď představit ty nejvýznamnější z nich. Patrně největší je Rabí. Hrad, který byl založen v polovině 13. století sloužil jako ochrana obchodní cesty. Dnešní „slávu“ získal hrad za dob husitských válek. Při jeho obléhání přišel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova o druhé oko. To se událo asi v roce 1421. Po té, co jej vojska opustila, byl znovu opraven, jenže během Třicetileté války byl vypleněn, a to se mu stalo osudným, neboť zhruba od roku 1620 chátrá. Přesto jsou zde stále patrné náznaky jednotlivých částí budov, výrazné opevnění, věže a velmi zachované hradní sklepení. Díky své poloze na vyvýšeném místě nad řekou Otavou je ikonickou budovou Horažďovicka a Sušicka.
Dalším zajímavým šumavským hradem byl Kašperk. Nejvýše položený královský hrad vystavil a používal Karel IV. Hrad ale od roku 1616 chátral a v období po Třicetileté válce byl doslova rozebrán místními, kteří zde brali, co zrovna potřebovali na stavbu svých domů. Nápravu přineslo 19. století, kdy byl jako památka opraven. Do dnešní doby se za použití dobových metod renovuje.
Vítkův hrádek je posledním z trojlístku (zdaleka však ne poslední šumavskou zříceninou). Tento poměrně malý hrad bývá známý také jako Vítkův kámen, což je název hory, na jejímž vrcholu stojí. Jedná se o nejvýše položenou zříceninu v České republice. Založen byl rodem Vítkovců, od nichž jej odkoupili Rožmberkové. Ti zde dokonce několik měsíců věznili Václava IV. Od poloviny 18. století budovy chátraly a až Schwarzenbergové jej v roce 1869 odkoupili a přestavěli na rozhlednu. Ta je oblíbeným cílem turistů na Lipensku dodnes.