Už delší čas se nám tu s oblibou tvrdí, že žijeme v dobrých časech. Že se jak nám, obyvatelům, tak i naší zemi daří skvěle. Hloupí tomu věří, protože pociťují na vlastní kůži, že mají leccos o něco snazší, a ti ostatní nejednou raději věří, než aby přemýšleli a odhalili pravdu, jež by je připravila o iluze. Tedy smutnou pravdu, že si žijeme dobře, ovšem na dluh. A kritici, kterým se nelíbí deficit státního rozpočtu v dobách, kdy by bylo záhodno naopak šetřit na horší časy, jež se jako obvykle musí jednou dostavit? Ti se vždycky přehlasují, pokud jsou vůbec ještě ochotni jít k už předem beznadějně prohraným volbám.
A když se zadlužuje stát, napadá i leckoho z našinců, že je to dost možná i normální. Hlavně když je o tom přesvědčován i četnými reklamními kampaněmi v médiích, a ‚musí to být pravda, když to říkali v televizi‘.
A tak i dluhy našinců rostou a rostou. Zadlužuje se nejen stát, ale i konkrétní jednotliví lidé. A na konci prvního čtvrtletí letošního roku už lidé jako já a vy dlužili celkem 2,34 bilionu korun, o 161,5 miliardy korun víc než o rok dříve. A z těchto peněz nebylo 32,4 miliardy korun řádně spláceno. Sice jsme se prý v meziročním srovnání polepšili, počet lidí s problémy se splácením klesl o skoro osmačtyřicet tisíc a těch, kdo nespláceli hypotéky, je méně než dvacet tisíc, ale dále tu stále ještě bylo i 233000 těch, kdo nespláceli své krátkodobé spotřební půjčky.
Lidé mají na krku stále větší dluhy, hlavně proto, že si půjčují stále více kvůli zdražujícím nemovitostem, jež si pořizují. Na úvěrech za bydlení dnes našinci dluží o skoro 124 miliard korun víc než před rokem, na krátkodobých dluzích o 37,6 miliardy víc.
Na dluh dnes nakupuje kdekdo. Protože je to snadné a pohodlné. Stačí si někde zažádat, a když člověku někdo půjčí, žije si tento nejednou jako král.
Prozatím. Protože kde jsou naši dávní králové, že? Zmizeli v propadlišti dějin.
A doufejme, že i nás do tohoto propadliště nestáhnou dlužníci z našich řad. Kteří si stále víc a rádi žijí nad poměry. A často nemyslí na to, že jednou bude nutno vše vrátit. Ovšem otázka je z čeho.